Třetí dopis

Ahoj mamimo a ségro,

posílám letní pozdrav od Orlické přehrady.

Už je mi půl roku, natáhly se mi nohy, vylínaly chlupy a vypadám jako telátko. Panička říká, že jsem kolohnát, samá ruka, samá noha. Ale nebojte se, dělám co můžu, abych to napravila. Sním vše co najdu, co není schovaný, co není zamčený, co není přibitý…..Už jsem slupla celou misku cukroví a půl perníku s polevou a praženými oříšky. Jak to taky můj mlsný jazýček má vydržet. Tesaři, pro které panička perník pekla stále neměli čas na pauzu, a perník voněl……. a voněl……… a voněl………. a pak výborně chutnal…… a chutnal……….. a mňam, ten byl :-)

Ale ne vše co zbajznu mi dělá dobře, třeba takové máslo – celá kostka je opravdu moc, brrrr, to mě bylo špatně...

Teď v létě, když venku je pořád horko, nejraději ležím na chodbě. Ležíc na zádech vydržím prospat celý den. Nohy mám roztažené, pysky mě visí z tlamy a já se ani nehnu. Moji páníčci mě musejí překračovat.

Zato v noci zlobím – štěkám a štěkám. Vždy se něco najde – mlha, sousedův  pes, srnka, motorka…..

Zrovna něco dupe u plotu, že by ježek? Jdu to zkontrolovat. Tak se mějte.

Ahojky – Ajšík štěkavý